Návody



Na této stránce naleznete návody na to, jak se dělají všemožné věci. Vše, co zde najdete, jsem vlastnoručně již vyzkoušel (až na sekci o jazycích), přesto informace zde mohou zastarat nebo jsem mohl udělat chybu. Pokud chcete těmto stránkám pomoci, pak mě o tom můžete informovat e-mailem nebo nějak jinak.

Filosofie za návody

Snažím se psát návody na věci, které lze v současné době těžko najít na internetu, nebo na internetu jsou, ale špatně. Není mým cílem podat nějakou vyčerpávající studii problematiky, nýbrž pouze dostatek informací, aby zájemce mohl zvládnout to, co chtěl, když začal číst návod (neboť nikdo nečte návody jen aby se něco naučil dopředu; čteme je, abychom překonali problém, kterému čelíme).

LaTeX

Účelem tohoto návodu je vysvětlit základy $\LaTeX$u uživateli s nulovou předchozí zkušeností s TeXem nebo jiným složitějším softwarem. Návod se snaží být takový, aby ho pochopil opravdu každý, snad není zbytečně obsáhlý. Ze začátku jsou čtenáři představeny nutné všeobecné základy psaní s $\LaTeX$em, později je nastíněno použití pro specifičtější účely, jako je psaní matematických textů.
Očekávám, že při čtení tohoto návodu vezmete do ruky myš a klávesnici, sami si $\LaTeX$ nainstalujete a budete zkoušet tvořit ukázkové dokumenty společně s návodem. Nejlépe se jej totiž člověk naučí používáním.
Jiné návody v angličtině lze najít zde, seznam symbolů v $\LaTeX$u lze najít zde, či pomůže vyhledávání symbolů na Detexify. Ukázky toho, co všechno lze pomocí TeXu udělat, lze najít zde, ale také zde.
Proč se vyplatí se naučit $\LaTeX$?

Gnuplot

Pro přečtení tohoto návodu nepotřebujete mít žádnou předchozí zkušenost s Gnuplotem ani s terminálem a můžete používat Windows. Návod vás provede psaním Gnuplotu od začátku až k pokročilejším fíčurám. Je stručný, nicméně doporučuji si paralelně se čtením příkazy zkoušet u sebe na PC – návod je tak psaný.

Diferenciální počet

Představte si, že k vám přijde malé dítě povídajíc, že mu ve škole moc nejde vlastivěda, že jí za žádnou cenu nemůže rozumět, a že nejspíš rezignuje. Na takové vyznání by snad každý odpověděl, že to přece tak není, že se vlastivědu jistojistě naučí, vytrvá-li ve své píli, ba že tato snaha nakonec přinese své ovoce, a že ho to začne bavit. Žijeme přeci ve vzdělané společnosti, kde škola má být hrou a každý má na vzdělání šanci. Co kdyby však ono plačtivé dítě nepřišlo se stížností na vlastivědu, nýbrž na matematiku? V takovéto situaci se již stalo běžným uzusem odpovědět ve stylu „No jo, mně také matematika nešla, z toho si nic nedělej.“ nebo „Neměj strach, někdo na matiku prostě nemá buňky, nějak prolezeš.“
Stalo se prostě již běžnou zvyklostí, že matematika je předmět nenáviděníhodný, který je někomu souzen a druhému zas ne. Já však nevěřím v takovou osudovost matematiky, myslím si, že – podobně jako „Na krásném modrém Dunaji“ od Johanna Strausse nebo „Hvězdná noc“ – v sobě matematika skrývá jakousi univerzální krásu. Odhalení této krásy však vyžaduje správné rozpoložení mysli a vhodný vhled, proto mi přijde škoda, že v našich školách se učitelé soustředí spíše na praktickou, procedurální část matematiky, která o tom pravém nevypovídá.
Přijde mi tedy škoda, že mrazivá elegence matematiky, která ve své univerzálnosti transcenduje naše universum a přesto jí naše chápání poutá k lidskému vývoji, spojuje s historií matematických objevitelů, zůstává neodhalena. Proto jsem se rozhodl psát o své nejoblíbenější části matematiky – diferenciálním počtu či matematické analýze či kalkulu. Budu postupovat vesměs chronologicky tak, že představím nejdřív prapočátky, kdy matematika byla spíše spojena s intuicí, a budu se pomalu dostávat ke složitějším tématům, kde plánuji matematické poznatky využít na fyzikální popis světa.